5krát česká pohádka jako nezapomenutelná součást Vánoc

Vánoční pohádka má u nás tak silnou tradici jako v asi málokteré zemi. Češi jsou dost konzervativní, a proto nedají dopustit na řadu klasických příběhů. Ty se stávají neoddělitelnou součástí Vánoc už mnoho desetiletí. Ačkoliv se točí stále nové a nové pohádky, které budí zájem, ke klasice se vracejí nejenom ti dříve narození, co u ní strávili dětství. Nepohrdnou jimi ani současní mladí a děti. Které pohádky ze „zlatého fondu“ naší kinematografie patří i po mnoha letech k nejžádanějším?

Byl jednou jeden král (1954)

Nezapomenutelný Jan Werich je skoro synonymem této pohádky natočené Bořivojem Zemanem, která se v letošním roce rovněž dožila neuvěřitelných sedmdesáti let od natáčení. Kritika tenkrát z filmu příliš nadšená nebyla, za to diváci ano. A čas její kvalitu prověřil více než cokoliv jiného. Slavná adaptace pohádky Sůl nad zlato. Nejmladší dcera šokuje svého otce výrokem, že ho má ráda jako sůl. A on se jí natruc rozhodne žít bez soli. A pozná, že to ve skutečnosti nejde. Kromě půvabné Mileny Dvorské v roli princezny Marušky a obsazením Jana Wericha coby krále vyniká film ještě další nevšední postavou. Královského rádce Atakdále ztvárnil Vlasta Burian, který se tehdy vůbec poprvé setkal s Werichem před kamerou.

Princezna se zlatou hvězdou (1959)

Pohádka Princezna se zlatou hvězdou režiséra Martina Friče se zrodila v roce 1959, takže už je – měřeno časem – pětašedesátnice. Navzdory tomu směle konkuruje filmům o dvě generace mladším. A to i přesto, že herci tu svoje dialogy pronášejí ve verších. Nebo možná právě proto? Jemnému půvabu Marie Kyselkové v titulní roli princezny Lady diváci neodolají ani dnes. A i kdybyste dechovku, kterou léta představoval Josef Zíma, vůbec nemuseli, jako filmový princ Radovan si vaše srdce určitě už dávno získal. A není divu. Dobro tu samozřejmě vítězí nad zlem a zlý král Kazisvět (taktéž vynikající Martin Růžek) je poražen.

Šíleně smutná princezna (1968)

Jejich tátové, králové ze sousedních zemí, si usmysleli, že se potomci mají vzít. Ovšem děti mají samozřejmě o budoucím sňatku trochu jiné představy než jejich rodiče. Žádné dohazování, vezmou si jedině toho, do koho se doopravdicky zamilují! Mladičké Helence Vondráčkové a sotva ochmýřenému Václavu Neckářovi to spolu ve filmu opravdu sluší. Tvoří dokonale ladící pár. Režisér Bořivoj Zeman nejenom vybral perfektní představitele hlavních rolí, ale pod svým vedeným vykouzlil film plný nezapomenutelných scén, nadčasových hlášek a krásných písniček, který baví diváky i více než půl století od svého vzniku.

Princ a Večernice (1978)

Libuška Šafránková se do dějin naší kinematografie zapsala samozřejmě nestárnoucí Popelkou s jejími třemi oříšky, ale kdybychom výčet jejích princeznovských rolí omezili jenom na ni, byla by to ohromná škoda. Je jich totiž mnohem víc. Třeba Večernice si s ní rozhodně nezdá. Jenže co dělat, když si na půvabnou princeznu dělá kromě prince Velena alias Juraje Ďurdiaka zálusk také prohnaný vládce nečasu čaroděj Mrakomor v nezapomenutelném podání Radoslava Brzobohatého? Navíc s ní rozhodně nemá dobré úmysly. Naštěstí jsou tu jeho švagři, Větrník, Měsíčník a Slunečník a ti ho nenechají na pospas zlu. Film natočil další klasik české pohádky Václav Vorlíček.

S čerty nejsou žerty (1985)

V roli Lucifera, šéfa samotného pekla, se představuje skvělý Karel Heřmánek. Vladimír Dlouhý v roli počestného Petra čelí intrikám macechy Doroty Máchalové alias herečky Jaroslavy Kretschmerové. Aby se obohatila na jeho rodině, pošle Petra pro jistotu na vojnu. Ten tam potká Ondřeje Vetchého coby pekelníka, se kterým se spolčí, aby konečně dosáhl spravedlnosti. I režisér Hynek Bočan měl při výběru nejenom pekelníků opravdu šťastnou ruku. Povedla se mu filmová pohádka, díky kterému vám bude peklo připadat jako fajn místo a budete se na jeho návštěvu těšit. A že dobro nakonec zvítězí nad zlem? No to je přece samozřejmé!