Uzlíky na jazyku

kde najít online ke zhlédnutí

165. epizoda: Háčky a čárky v češtině, neboli nabodeníčka. Ve škole vám o nich kecali

V našem pořadu se většinou věnujeme jednotlivým slovům, ale občas přece jen změníme téma. V případech, kdy je potřeba vyvrátit nějaký jazykovědný mýtus. A tak je tomu i dnes: budeme se věnovat nabodeníčkům.

164. epizoda: Medvěd, který dal jméno ledovému království

Je sice zima, ale i tak se na nás stále hrnou katastrofické zprávy o tom, jak v Arktidě tají ledovce, a tím pádem že to mají lední medvědi spočítané. A totéž slyšíme i o Antarktidě – jen s tím rozdílem,…

163. epizoda: Pandy za nic nemůžou! Tak kde se vzalo slovo pandemie?

V minulém roce jsme se - až příliš detailně - seznámili s významem slova PANDEMIE. Dnes si tedy povězme něco o jeho původu a vzniku a seznamme se s jeho slovními příbuznými. Takže dnešní uzlík bude vypadat trochu jako lekce…

162. epizoda: Těžce genderově nekorektní hysterie

Občas se stane něco nečekaného – ať už ve světě nebo v domácnosti – a je potřeba na to reagovat. Bohužel, některé reakce jsou nepřiměřené, přehnané, příliš silné, zkrátka hysterické. A proto se v dnešním uzlíku podíváme na slovo HYSTERIE.

161. epizoda: Bramborový, houskový, kynutý. Jak si našel knedlík cestu do Česka?

Bezmála národní příloha se na našem území neohřála zvlášť dlouho. Jak pokrm, tak název pro něj jsme přejali.

160. epizoda: Trump rozhodně není trumf

Slovo TRUMF se do angličtiny překládá jako „trump“. Ale i přes aktuálnost tohoto výrazu angličtinu většinově pomineme a po výkladu o tom, jak vznikly názvy karetních barev, v jednom z předchozích dílů se dnes budeme věnovat původu slova TRUMF.

159. epizoda: Je vakcína kravina?

Žijeme v době, která zvýšila frekvenci slov jako je OČKOVÁNÍ nebo VAKCÍNA. Tak se podívejme na jejich původ.

158. epizoda: Slovo "akutní" mívalo mnohem ostřejší význam

Slovo AKUTNÍ nemá nic společného s tím, že si s nachlazením či jinými chorobami musíme jít lehnout na kutě. Jeho původ musíme hledat v latinském přídavném jménu „acutus“, česky „ostrý,

157. epizoda: Podfuk století! To nejdražší a nejvíc nóbl šumivé víno má velmi ne-nóbl název

Novoroční přípitek se nezadržitelně blíží, takže je na místě osvětlit si zcela zemitý původ vznešeného názvu pěnivého vína - slova ŠAMPAŇSKÉ.

156. epizoda: Perník. Tušíte, co to vůbec o Vánocích jíme?

Pro české Vánoce jsou – kromě stromečku a kapra – typické také mísy plné cukroví. A mezi ním hrají historicky dominantní roli vánoční perníčky, na nichž si mohl pochutnávat již Karel IV. – ale pravděpodobně jsou ještě starší. Pojďme se…

155. epizoda: Radostná smrt v antickém Řecku a dnes

Pod pojmem EUTANAZIE rozumíme usnadnění či urychlení příchodu smrti za pomoci podání bezbolestně usmrcující látky člověku, který je nevyléčitelně nemocný. Je to tedy jakési usmrcení ze soucitu. Kolem EUTANAZIE je spousta právních problémů, těmi se ale zabývat nebudeme, podíváme se…

154. epizoda: Summit. Tak to je opravdu vrchol!

Státníci se spolu nesetkávají jen tak, jako my obyčejní občané. Státníci se spolu setkávají na SAMITU či SAMITECH – které ovšem stále píšeme anglickým pravopisem „summit“. To slovo ale není původně anglické, a dokonce i v té angličtině nese význam…

153. epizoda: Anděl a ten, jehož jméno nesmíme vyslovit

V předvečer svátku svatého Mikuláše, tedy večer 5. prosince, potkáváme na ulicích kromě těch Mikulášů i anděly a čerty. Podívejme se dnes na to, proč se jim tak říká.

152. epizoda: Dámy nechodí na hajzl ani záchod. Pro ně je tu toaleta

Po minulém dílu Uzlíků věnovaném výrazům, které používala středověká čeština a které v moderní češtině patří mezi slova v dobré společnosti nepřijatelná, se dnes věnujme jejich zcela neožehavému synonymu TOALETA.

151. epizoda: "Sráč má kopán býti na vlastním dvoře", zní moudrá slova našich předků

Letošní dovolenou jsme z všeobecně známých důvodů strávili převážně v českých luzích a hájích, jakož i na českých zámcích a hradech. A právě při turistických prohlídkách – například památného Křivoklátu, ale i objektů historicky méně významných – jsem se od…

150. epizoda: Ivánku, kamaráde, ty říkáš bafuňář, ale já slyším...

Bafuňář je směšná nafouklá postavička činná ve sportovním výboru. Nevěříte? Přesně to ale slovo bafuňář znamená.

149. epizoda: Facka je moravský vynález. Nikde jinde na světě ji neznají!

Ve filmové komedii Adéla ještě nevečeřela se nejslavnější detektiv americký Nick Carter podivuje pro něj stěží pochopitelné české realitě slovy „Vy u vás neboxujete?“ na což mu komisař Ledvina odpovídá zdvořilým: „My se, prosím, fackujeme.“ Fackují se ovšem, to je…

148. epizoda: Máme se vším, kromě rumu, utrum?

Rum nemá význam jen coby třtinový popřípadě bramborový alkoholický nápoj. Dřív nesl významů víc a právě od jednoho z nich se odvozuje slovo: utrum.

147. epizoda: Mě nebude nikdo buzerovat! Za prvé nevím, co to znamená, a za druhé mě to uráží!

Nespisovné, až na pokraji vulgarity stojící sloveso „buzerovat“ nese význam „obtěžovat někoho malichernými, zbytečnými, až nesmyslnými požadavky, šikanovat“ a má docela zajímavou historii.

146. epizoda: Kdo je pravý a nefalšovaný disident?

Slovo DISIDENT si spojujeme s odporem proti komunistické totalitě. Není to určitě špatně, ale z hlediska jazykovědy je to obrázek poněkud neúplný.

145. epizoda: Není to příliš sofistikované?

Všichni ti, jimž se český výraz „složitý“ zdá příliš jednoduchý, místo něj používají módní slovo „sofistikovaný“. Dnes se tedy podíváme na to, odkud se toto slovo vzalo – a také co kdy znamenalo.

144. epizoda: Nahé jen tak se povalující ženštiny? Tak v pravém slova smyslu akt nevypadá

Když nahé lidské tělo, tak v pohybu. Původně akt znamenal v malířství (a později ve fotografii) přesně tohle: čin, akce, práce. Jen shodou okolností bez oblečení.

143. epizoda: Odkud se vzaly a co znamenají symboly a barvy bridžových karet?

Proč se symbolům na mariášových kartách říká žaludy, srdce, listy neboli zelené, a kule, to se při pohledu do karetního balíčku vysvětluje samo – lehká nejasnost může nastat snad jen s těmi kulemi, které jsou vlastně obrázkem šaškovských rolniček.

142. epizoda: Správně bychom do gymnázií měli chodit nazí. Proč?

Slovo GYMNÁZIUM znamená v češtině – a v příslušné podobě v dlouhé řadě dalších jazyků, třeba němčině, ruštině, bulharštině nebo švýcarské francouzštině či slovinské italštině v dvoujazyčné zóně na pobřeží Jadranu – typ střední školy, zaměřené na teoretickou výuku a…

141. epizoda: Podzim i na jaře. Naši předci brali tohle roční období úplně jinak

Pro ostatní roční doby máme samostatná slova, ale právě přicházející PODZIM se ve slovníku krčí ve stínu svého motivujícího výrazu „zima“. Co k tomu vedlo?

140. epizoda: Zpátky do lavic! Jak vlastně vzniklo slovo žák?

Slovo ŽÁK zní pěkně česky, ale zrovna tak jako „škola“, o které jsme v Uzlících už mluvili, má původ v klasické řečtině – v níž ovšem jeho původní zdroj, slovo „diakonos“, se školou nijak nesouviselo.

139. epizoda: Kdo je tady trapák nejtrapnější?

Slovo TRAPNÝ a jeho odvozeniny „trapně“ a „trapnost“, či substandarní „trapák“ a „trapan“ jsou v neformálním stylu vyjadřování velmi rozšířené. Význam slova TRAPNÝ bychom přitom mohli parafrázovat asi slovy „zahanbující“ či „sebezahanbující“ – což je překvapivě vzdáleno od významu základového…

138. epizoda: Slovo sranda opravdu znamená to, co jste si vždy mysleli

Z lecčeho můžeme mít v soukromí srandu. Ale na veřejnosti – nebo alespoň na slušné veřejnosti – vždycky bohužel nanejvýš legraci. Proč to tak je?

137. epizoda: Rýma – Mají Češi nos na rýmy?

Rýma vypadá jako obyčejné české slovo. Ale není tomu tak. Co má navíc společného s revmatem a rýmy?

136. epizoda: Z lékárny do kuchyně. Proč říkáme receptu recept? A jak s tím vším souvisí recepce?

Je recept z kuchařek odvozen od receptů lékárnických nebo naopak? A jak s tímto mixem souvisí slovo recepce?Tipnete si, jaký základ mají všechny zmíněné výrazy společné?

135. epizoda: Kostely bývaly mnohem drsnější místa

Prapůvod českého výrazu KOSTEL musíme hledat v latinském „castrum“, česky „pevnost“, jehož zdrobnělinou je slovo „castellum“, doslova tedy „malá, méně významná pevnost, pevnůstka“, prostě nějaký „opevněný bod“.

134. epizoda: Je mi to šumák! Pozor, není to nevinná hláška, ale pěkná sprosťárna

Slovo ŠUMÁK se v češtině užívá ve dvou zcela rozdílných významech. Ten první je emocionálně zcela neutrální a výraz ŠUMÁK je v tomto významu bez problémů možno použít i ve spisovné češtině: ŠUMÁK zde znamená práškovou směs k domácí výrobě…

133. epizoda: Proč Židé nepoužívají slovo "holokaust"?

1. leden je Mezinárodní den památky obětí HOLOKAUSTu. Stojí tedy za to si připomenout původ a vývoj výrazu HOLOKAUST.

132. epizoda: Je křivá páteř česká specialita? A co má společného s růžencem?

Slovo páteř je ryze české, nesdílíme je dokonce ani s žádným slovanským jazykem: polština, ruština, horní i dolní lužická srbština, dokonce i slovenština mají pro tuto část kostry úplně odlišné výrazy. PÁTEŘ je zkrátka česká specialitka – i když třeba…

131. epizoda: Proč je leden leden? Názvy českých měsíců vysvětleny!

Česko má vlastní názvy měsíců, ze kterých se cizinci mohou vždy zbláznit. Naši předci ale měli dobré důvody, proč volit právě tato slova. Jen si je poslechněte!

130. epizoda: Proč neříkáme petardě prdlavka?

Původ slova petarda je více než překvapivý. Slovo, ze kterého pochází, je jedno z mála, které se v mnoha jazycích vyslovuje podobně.

129. epizoda: Kapr a bramborový salát. České není ani jedno

Smažený kapr a bramborový salát patří na tradiční český štědrovečerní stůl. Naznačme ale rovnou, že ani recepty na ně, a hlavně ani slova kapr a salát česká nejsou.

128. epizoda: Kdy začíná advent a jaká je historie adventu

Předvánoční čas má být období klidu, rozjímání a čekání na příchod spasitele. Kde má ale kořeny nákupní šílenství, které nás o adventu obklopuje?

127. epizoda: Klávesnice. Používáme ji denně, ale co původně znamenala?

Klávesnice nám slouží denně – protože denně usedáme k počítači. Ale původ tohoto slova je daleko starší než i ta nejzastaralejší elektronika. Což ale zase neznamená, že by klá-vesnice jakkoliv souvisela s nějakou středověkou vesnicí.

126. epizoda: Koktejl. Jak název drinku souvisí s jedním koňským otvorem a zázvorem?

O původu slova „koktejl“, které si čeština – a řada dalších jazyků – vypůjčila z angličtiny, panuje řada domněnek. Bohužel zatím nikdo s jistotou nerozhodl, která z nich je správná, takže jediné, co je možno s jistotou říci, je, že…

125. epizoda: Parchant. Co vůbec tato nadávka znamená?

Pokud se v rozhovoru o někom zmíníme jako o „parchantovi“, nebo pokud tak někoho přímo nazveme, nebude to označení pochvalné. Výraz „parchant“ je prostě nadávka. Ovšem taková, kterou sice můžeme použít pro víceméně kohokoliv, ale přece jenom, statisticky pohlédnuto, nejčastěji…

124. epizoda: Záhada obojetného C: Bezkopcý úval známý svými hicy

Hned v první třídě jsme museli pěkně zpaměti umět vyjmenovat, měkké hlásky. Jenže, když přijde na C, není to tak úplně pravda!

123. epizoda: Stvůra a nestvůra. Proč to čeština takhle komplikuje?

V současné češtině slouží předpona „ne-“ k vyjádření záporu či opaku slova, před něž je předřazena. Stará čeština ale znala víc variant.

122. epizoda: Kapela hraje zvesela. Co má ale společného s kapucí?

Za slovo KAPELA vděčíme latině a svatému Martinovi, což byl římský voják, poté poustevník a nakonec biskup ve francouzském městě Tours. A nejvíce ze všeho vděčíme za slovo KAPELA Martinovu plášti.

121. epizoda: Pivo se čepuje, nebo točí? Věčná otázka konečně zodpovězena!

Jako uživatele českého jazyka nás samozřejmě zajímá, co na ten náš jazyk přijde. Jedním aspektem péče o český jazyk je proto otázka, zda se pivo – nebo třeba limonáda – čepuje nebo točí.

120. epizoda: Hamburger. Je opravdu z Hamburku?

Sedm antických měst vedlo spor o to, ve kterém z nich se narodil Homér. V moderní době máme moderní hodnoty, a tak se sedm amerických měst nemůže dohodnout, ve kterém z nich se poprvé prodával HAMBURGER. Zato původ slova HAMBURGER…

119. epizoda: Práce je utrpení, máme na to historicky podložený důkaz

Je po dovolených a vracíme se do PRÁCE. Takže je vhodný čas se podívat na právě toto slovo – a nebude to pohled nezajímavý. Pro naše předky znamenala totiž PRÁCE „utrpení“.

118. epizoda: Patálie. Tohle slovo dřív popisovalo soužití se ženou

Když řekneme, že s něčím máme PATÁLIi, znamená to, že s tím máme nepříjemnost – a ne úplně bezvýznamnou. Což je logické, protože slovo PATÁLIE jsme převzali z italštiny. A Italové mají tendenci věci dramatizovat.

117. epizoda: Kdo je sabotér, je vlastně i tak trochu dřevo

To, že slovo sabotáž není českého původu jste určitě tušili. Ale věřili byste, že má něco společného s obyčejnými dřeváky?

116. epizoda: Cyril a Metoděj vymysleli jazyk, kterým nikdo nemluvil

Na začátku července si tradičně připomínáme příchod věrozvěstů. Kromě toho, že máme den volna, mohli bychom se zamyslet i nad tím, co nám vlastně přinesli.

115. epizoda: Kýč jako bič. Nejhorší nevkus začal v němčině

Slovo „kýč“ – s tím dlouhým tvrdým Ý a Č – působí na první pohled vlastně docela českým dojmem. Člověka proto překvapí, když ho – v prakticky stejné podobě – najde i ve slovnících němčiny, angličtiny, italštiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny…

114. epizoda: Rakovina. Co má rak společného s obávanou nemocí?

Současná čeština – na rozdíl od řady dalších jazyků, třeba ruštiny, bulharštiny či němčiny – rozlišuje mezi názvem živočicha „rak“ a názvem zhoubného nádorového bujení – „rakovinou“. Podobně nemoc označovali již starověcí lékaři jako Hippokrates a Galén.

113. epizoda: Parlament získal název podle činnosti, která se tam provozuje nejvíc

Možná vás překvapí, že historie slova PARLAMENT začíná ve staré řečtině. Konkrétně tedy u slova „parabola“, které se v dnešní češtině používá skoro výhradně jako matematický termín označující jednu z kuželoseček.

112. epizoda: Co mají vymóděné manekýnky společného se sochou čůrajícího chlapečka?

Pro objasnění původu slova "móda" si musíme zajít do latiny. V ní existovalo slovo "modus",které bychom do češtiny asi nejlépe přeložili jako "způsob". Toto slovo – s drobnými obměnami – najdeme ve všech románských jazycích, v angličtině, kde zní "mode",…

111. epizoda: Proč jsou bradavky bradavky: Spletl si je snad dávný panic s bradavicemi?

BRADA je jedním z těch českých slov, jejichž historii může i laik snadno vysledovat až k jeho indoevropským kořenům – ovšem s tím, že v češtině došlo již v raných fázích jazyka k celkem nevelmi překvapivému posunu významu.

110. epizoda: Banální banánová banalita

Přídavné jméno BANÁLNÍ a od něj odvozené jméno podstatné BANALITA nemá nic společného s banánem, pojmenování tohoto ovoce jsme prostřednictvím portugalštiny převzali z domorodých jazyků rovníkové Afriky, odkud jsme ostatně převzali i ten banán jako takový.

109. epizoda: Velká Británie. Kde ale hledat Malou Británii?

Zajímavé je, proč v sobě název země nese přídavné jméno Velká – když přece žádná Malá Británie neexistuje a není tak potřeba mezi nimi rozlišovat. Nebo je to jinak?

108. epizoda: Cuketa. Odkud k nám přišla zelenina i její název?

S jarem se na naše talíře opět dostává více zeleniny. Zeleninou, která byla na Seznamu statisticky nejvíce vyhledávána v roce 2018, je CUKETA. Proto si o jejím názvu dnes něco povíme.

107. epizoda: Vlašským salátem se dřív vraždilo!

Slovo VLAŠSKÝ dnes už v češtině žije jen trochu okrajově – pouze v ustálených spojeních jako třeba „vlašské ořechy“, "vlašský salát", nebo ve vlastních jménech – nejznámější je asi kutnohorský Vlašský dvůr.

106. epizoda: Čau je vlastně slušný až uctivý pozdrav

Přesto, že pozdrav „čau“ zní neformálně až floutkovsky, jeho původ je paradoxně velmi uctivý.

105. epizoda: Sadismus a masochismus. Kde vzaly název potřeby trpět nebo trýznit druhého při milostném aktu

Sadismus a masochismus je možné pokládat za dva protilehlé aspekty patologické touhy po násilí a utrpení v nejintimnějších mezilidských vztazích. Rozdíl je v tom, že jednou jde o potřebu aktivně trýznit a podruhé o potřebu být trýzněn, jde tedy vlastně…

104. epizoda: Dolar. Česká stopa ve světové ekonomice

V historii bylo jen málo příležitostí, kdy mohly české země ovlivnit světovou ekonomiku. A když, bylo to pouze slovem. Každopádně nejoblíbenější světová měna má kořeny v Čechách.

103. epizoda: Poštěváček. Popichuje a nabádá k nezbedným nemravnostem

Jsou slova, která dnes často říkáme polohlasně nebo s lehkými rozpaky. Naši předkové je ale používali naprosto bez uzardění.

102. epizoda: Ahoj! Je nejčastější český pozdrav vůbec český?

Slovem AHOJ se zdravíme – přátelsky, neformálně – tak zhruba 100 let, ne déle. Z angličtiny k nám toto slovo přivedli trampové, jak si jiným anglickým slovem, znamenajícím v originále „tulák“, začali říkat příslušníci zprvu převážně dělnické mládeže.

101. epizoda: Horník nebo dolník? Kope přesně opačným směrem, než by se čekalo

Ve slově „horník“ je přímo slyšet, že souvisí se slovem „hora“. Fakt, že horníci pracují v dolech, nikoliv na horách, může proto být překvapující – ale jen do doby, kdy se seznámíme s tím, jak vzniklo.

100. epizoda: Primitiv je prostě jednička!

Slovo „primitivní“ je dnes často užíváno jako synonymum k výrazům „prostý, jednoduchý, nedokonalý“ či k jinému původně cizímu slovu „triviální“. Původní významy slov „primitivní“ a triviální“ byly však jiné.

99. epizoda: Román. Co má společného s Římem?

Všichni jsme asi v životě, minimálně v rámci školních povinností, přečetli nějaký román, tedy rozsáhlejší, nebo rovnou rozsáhlé epické dílo, v němž figuruje řada postav, jejich životních příběhů a vzájemných vztahů zasazených do širšího společenského a dobového kontextu.

98. epizoda: Úplně pitomá svině. Tohle dřív ani nebyla nadávka

Není pitomec jako pitomec. Od původního významu se slovo v češtině poněkud vzdálilo. A v dalších slovanských jazycích znamená ještě něco jiného. Z toho je pak člověk dočista zpitomělý!

97. epizoda: Jak krmovařík dal na vokolník stehnožku se zelenochrupkou

Zachovat jazyk český bez slovních patvarů, které se k nám dostaly z cizích jazyků, je činnost od pradávna chvályhodná. Ovšem když se snahy vymýšlet české novotvary za každou cenu vymknou kontrole, výsledek bývá často úsměvný.

96. epizoda: Kdo pije sodovku a kdo sifon?

Království české a markrabství moravské bývaly entity natolik odlišné, že až do 20. století nikoho nenapadlo hledat pro ně souhrnné jednoslovné pojmenování. Proto se jen obtížně prosazovalo slovo „Česko“. Dnes už je samozřejmě všechno jinak, a jednou z posledních stop této…

95. epizoda: Co má palačinka společného s placentou?

Prapůvod „palačinky“ musíme hledat až ve staré řečtině, v přídavném jménu „plax“, ve spisovné češtině „plochý“.

94. epizoda: Jak to opravdu bylo s poněmčováním u nás?

Minulý rok jsme oslavili 100 let od vzniku Československa, kdy jsme se, jak se tehdy říkalo, zbavili třísetleté pobělohorské poroby a snahy poněmčit náš národ. Nechme stranou porobu a politiku vůbec. Podívejme se zato v našem pořadu poněkud detailněji, jak…

93. epizoda: Hasičský ples a korunovační bál. Proč zní tato sousloví divně?

Už nejméně od 19. století se stalo tradicí, že lednem začíná plesová sezona. Takže je čas se v našem pořadu podívat na slova PLES a BÁL.

92. epizoda: Tři králové vůbec nebyli králové

V Matoušově evangeliu se píše: "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: 'Kde je ten právě narozený král židů?'" Takže podle Bible to byli mudrci,…

91. epizoda: Kalendář. Dřív připomínal samé nepříjemné povinnosti

Kalendář dřív označoval jen dny, kdy je třeba splácet dluhy a úroky z nich. Byl tedy mezi věřiteli asi zhruba stejně oblíbený jako výběrčí daní. 

90. epizoda: Politici a policie. Mají společného víc, než se zdá

Politici, kteří ovlivňují policisty, do demokracie nepatří. Stejně tak policisté, kteří uplatňují vliv na politiku. Původ názvu slov politik a policista ovšem ledacos vysvětlí o jejich vzájemném vztahu.

89. epizoda: Mrdat. Tento vulgarismus nejhrubšího zrna byl dřív běžný výraz pro činnost zcela nevinnou

Ve staročeském textu eposu „O Tristramovi a Izaldě“ se dočteme přechodníkovou vazbu o tom, že jakýsi psík na Tristrama štěkal „mrdaje ocasem“. V tehdejší době totiž sloveso „mrdati“ neslo význam „pohybovat nějakou částí těla ze strany na stranu“. Ostatně, co…

88. epizoda: Být bez peněz, nebo bez penízů? Zásadní rozdíl

87. epizoda: Co bylo dřív – Slovo dálnice, nebo D1?

Slovo dálnice bylo poprvé užito v listopadu 1938, slaví tedy takřka osmdesát let. Stejně jako naše hlavní dálnice D1. Náhoda?

86. epizoda: Pendrek. Jinými slovy medvědí výkal

Stojí to za pendrek, pendrek jako sladkost a pendrek jako policejní zbraň. Co mají společného? A proč všechny tyto pendreky nazýváme slovem odvozeným od medvědího hovna?

85. epizoda: Proč říkáme, že se někdo ožral, když se opil?

Slovní spojení "ožrat se" používáme při nadměrné konzumaci pití, nikoliv jídla. Proč? Má snad spojitost s výrazem "tekutý chléb" nebo "opít rohlíkem"?

84. epizoda: Období jeleního sexu nám pojmenovalo hned dva měsíce v roce

O tom, že „minulo září“, zpíval už Karel Kryl – a to teď skutečně minulo a máme ŘÍJEN. České názvy těchto dvou měsíců jsou vlastně jakýmisi slovními dvojčaty – i když to není na první pohled tak patrné, jako třeba…

83. epizoda: Segedínský guláš není guláš a už vůbec ne z města Szeged

Asi nikoho neohromí fakt, že oblíbený segedínský guláš není český národní pokrm. O trochu více zarážející je skutečnost, že s pravým gulášem má pramálo společného, natož s městečkem Szeged, po kterém je pojmenován.

82. epizoda: Tramvaj. Název překvapivě souvisí se slovem trám

Anglické "tramway" je skutečně v jádru českého slova tramvaj, to není těžké rozklíčovat. Jak se ale uplatnilo v názvosloví do kvádru opracované dřevo neboli trám? A proč mají v Brně šaliny?

81. epizoda: Šukat. Jak se dostal tento výraz až do povinné školní četby?

„Když neměla babička ani venku ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce“... Je věta, kterou si pamatují ze školních škamen i ti, kteří Boženě Němcové zrovna neholdovali. Jak se dostal tento dnes vulgární výraz do klasické literatury?

80. epizoda: Proč (sakra) máme v češtině měkké i tvrdé i/y?

Měkké a tvrdé i/y už ztrapnilo v psaném projevu snad každého z nás. Proč si moderní čeština stále potrpí na tuto jazykovou záludnost z minulosti?

79. epizoda: Karbanátky. Jsou jen pro karbaníky?

Zuhelnatělý karbanátek je vlastně nejvíc věrný svému jménu. Podle čeho dostal svůj název? A jak souvisí s karburátorem?

78. epizoda: Proč nikdo neříká Němcům tak, jak si říkají sami?

Žádný národ neříká Němcům tak, jak si říkají sami, tedy Deutsche. Angličani, Fini, Francouzi a koneckonců i my Slovani pro ně máme svoje přezdívky. Ale proč? A jak vzniklo slovo Němec?

77. epizoda: Antické rajdy inspirovaly ledacos. Včetně dnešní pornografie

Antické rajdy inspirovaly ledacos. Včetně dnešní pornografie

76. epizoda: Odkud se vzali náckové?

Nacismus není odvozen od slovního spojení národní socialismus, jak by se nabízelo. "Nazi" znamenalo překvapivě něco úplně jiného a dokonce hanlivého.

75. epizoda: Sportovní a mocenská liga – Co mají společného a v čem se liší?

Sportovní nebo mocenská liga - v mnoha případech mají mnoho společného a hranice se stírají. Jaký je ale původní význam slova liga?

74. epizoda: Kozy. Jak jistá část ženského těla přišla ke své přezdívce?

73. epizoda: Šeřík nebo bez? Bílá jako fialová. Češi v tom dřív neviděli rozdíl

Slovo šeřík zní tak hezky česky... a přitom je to trošku jinak. Čeština, která mezi šeříkem a bezem nerozlišovala, si tu musela tak trochu pomoct od slovanských sousedů.

72. epizoda: Jak dali cikáni Čechům moře

Bohemia, bohémský, gitanes, egyptanes... Kdo se vůbec vyzná v původním významu těchto slov? Možná se dočkáme překvapení v podobě nového překladu Williama Shakespeare a zvíme věci!

71. epizoda: Slovo cikán není nekorektní. Jeho pravý význam nemůže nikoho urazit

Slovo cikán samo o sobě nenese žádný význam, jež by měl někoho pohoršovat. Vzniklo vlastně podobně jako označení Němec nebo Rakušan a zhruba podobně neutrální z jazykového hlediska je. Odkud se k nám tedy tento výraz dostal a co původně…

70. epizoda: Ministr. Slovo, které původně popisovalo někoho velmi malého...

Minisukně, minibyt, minimální... Všichni vědí, co si představit. Překvapivě ani slovo ministr nemá jiný slovní základ.

69. epizoda: Padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina

Základ slova padouch je opravdu od padání a úpadku, ale odkud se padalo, by vás asi nenapadlo.

68. epizoda: Elektřina je jantarová síla. I když to podle fyziky nedává smysl

Elektřina byla nazvána jantarovou silou, což z hlediska fyziky nedává vůbec žádný smysl. Proč pro tuto energii vybrali vědci nezvyklý a svým způsobem i nesprávný název? Za jediným slůvkem se skrývá příběh, který sahá až do antického Řecka.

67. epizoda: Alergie. Uměle vytvořené slovo pro city vůči některým lidem

66. epizoda: Proč se český tanec jmenuje zrovna polka?

Jeden z mála českých původních tanců a jmenuje se polka. Proč? Vznikl název od slova půlka? Nebo v tom hrají nějakou roli Poláci?

65. epizoda: Rakousko. Má název od raků?

Proč jediní na světě máme pro národ, jehož součástí jsme ještě před sto lety byli, tak bizarní pojmenování? Ne, opravdu se Rakousko nejmenuje po racích, jak by se mohlo zdát.

64. epizoda: Slovo prezident znamená doslova "muž, který má židli jinde"

Co znamená slovo prezident? Muž, který má židli vepředu, nebo-li zkrátka muž, který před-sedá. Jinými slovy, předseda a prezident jsou vlastně totéž.

63. epizoda: Středověká kategorie sportu: Válčení. Proč se to změnilo?

Válčení je sportem králů a králem sportů. Naštěstí tuto kategorii na současných šampionátech nenajdeme. Co ale dřív znamenalo slovo sport? A jak vůbec vzniklo?

62. epizoda: Kanár. Jak se tuleni prosadili v tenisu

Co bylo dřív: Kanárské ostrovy, nebo ptáčci kanárci? Kanáry i kanáři navíc odvozují svůj název od tuleňů. Proč? A odkud se vzalo tenisové označení "dostat kanára"? To vše se dozvíte.

61. epizoda: Lyže a ližiny – V čem je takový rozdíl?

Lyže vozíme na autě na ližinách. Je to jen pomsta jazykovědců, nebo tato dvě slova vznikla z rozdílného základu?

60. epizoda: Prázdniny. A proč už nemáme prázdninu?

Každé dítě miluje prázdniny, vznikl ale tento výraz opravdu ze slova prázdno?

59. epizoda: Škola – a proč do ní Bulhaři nechodí?

Škola. Kupodivu původní význam tohoto slova nepředstavoval nic namáhavého, ale odpočinek!

58. epizoda: Pohádka. Kdysi výraz pro nezpochybnitelnou pravdu...

Pokud někdo vypráví pohádky, víme přesně, že se pohybuje mimo realitu. Kupodivu to ale není to tak dávno, co slovo pohádka mělo smysl přesně opačný.

57. epizoda: Auto. Co s tímto slovem udělala politická korektnost?

V 2. pol. 19. stol. se začali vynálezci věnovat i vozidlům, která by "nepotřebovala" koleje. Tenkrát pro taková vozidla vznikaly názvy, nad nimiž dnes vrtíme hlavou. Výraz, kterému se ale dnes budeme věnovat, je samohybný vůz.

56. epizoda: Hokej. Sport, který my Češi máme na háku.

55. epizoda: Silvestr není Stallone!

Poslední den v roce je zasvěcen papeži Silvestru I. Vysvětlíme si, proč existuje i varianta tohoto jména "Sylvester" a kdy psát Silvestr s velkým a kdy s malým písmenem.

54. epizoda: Vánoce. Kde se u nás vzaly?

Vánoce přicházejí! Ale kde se v Česku vzaly? Kromě slovenštiny žádný jiný slovanský jazyk – stejně jako jazyky románské – podobné slovo nemá, používají se výrazy vycházející z "narození" nebo "koledy".

53. epizoda: Co má společného betlém s pajzlem?

V hebrejském originále zní scéna představující narození Ježíše Krista jako Bejt Lechem čili dům chleba. Zdálo by se, že k pohostinství má původ tohoto slova daleko...ale nakonec chléb a tekutý chléb jsou si přece jen celkem blízko.

52. epizoda: Santa Claus je Mikuláš, nikoliv Ježíšek!

Odkud se dostal do Čech Mikuláš a kolik má společného se Santa Clausem?

51. epizoda: Debil. Jak se z člověka schopného stane slabomyslný?

Jedním z našich předků byl homo habilis – člověk zručný, ale též šikovný nebo schopný. Jak už víme, latinská předpona de má opačný, popírající význam, takže ze slova dehabilis, tedy adjektiva vyjadřujícího neschopnost, nezručnost, je k debilovi už jen krůček...

50. epizoda: Deprese – Ztráta tlaku, který duše vyvíjí na hmotné tělo

S podzimními dny přicházejí depresivní stavy. Jak ale vzniklo toto slovo, které má málokdo v oblibě?

49. epizoda: Leporelo. Co má společného Mozart s pornem?

Ačkoliv se dnes leporelo používá jako obrázková kniha pro děti, vychází ze zcela opačného spektra – byla to zábava ehhm, spíše pro dospělé.

48. epizoda: Korupce. Slovo, které má v češtině dlouhou tradici

Co má korupce společného se smrtelnou hnilobou a zničením? Překvapivě mnoho.

47. epizoda: Igelit. Co má společného s nacismem?

Igelit kupodivu nepochází z řečtiny, ale z němčiny. A to zrovna z doby, kterou se Německo rozhodně nechlubí, naopak...

46. epizoda: Vlak dnes a v dobách, kdy z něj skákali lososi

Vlak chytající ryby a táhnoucí dříví po poli? Ano, slovo vlak vzniklo daleko dřív než dopravní prostředek, kterému tak říkáme dnes.

45. epizoda: Mít vroubek aneb Dřevěná evidence tržeb (tzv. DET)

Co mají společného rčení mít vroubek, mít u někoho sekyru, napsat na futro, dostat něco na sekyru?

44. epizoda: Galimatyáš. Zmatené slovo z pařížské Sorbonny

Galimatyáš původně neznamenal hanlivé slovo, tento význam mu dali až studenti.

43. epizoda: Brambory. Jen jeden národ si plete zemáky s lanýži

Erteple, zemáky, zemčata, krumpíry, kartofle. Je zřejmé, že oblastní názvy včetně běžného pojmenování brambory se k nám dostaly přes Německo. Pikantní je, že i německé Kartoffeln jsou přejímkou z italštiny. Ovšem stalo se tak velmi zvláštně...

42. epizoda: Štrúdl. Kdyby nebyl správně zavinut, bylo by to svinstvo

Štrůdl, nebo štrúdl? Nejlépe závin! Oblíbená pochoutka české kuchyně k nám dorazila z Rakouska, tam ale původně doputovala až z Turecka.

41. epizoda: Když vás nechají na holičkách, je to na p..u

Výraz "nechat někoho na holičkách" zná každý. Abychom vysvětlili jeho vznik, musíme zkombinovat několik zdánlivě nesourodých poznatků.

40. epizoda: Držet basu. Výraz vymlácený cepem

Držet basu, dostat se do basy, basa s pivem, nebo ztloustnout jako basa. Jak nevinný hudební nástroj přišel k tolika příměrům?

39. epizoda: Hovado. Jak souvisí s hovězím mlékem?

Slovo "hovado" dnes známe jen jako nadávku a vulgaritu. Jeho původ je ale tak starý jako chov dobytka...

38. epizoda: Sir. Proč lidem neříkáme Vaše senilito?

37. epizoda: Chytat lelky. Koho to vlastně chytáme?

Co v češtině původně znamenalo slovo "zevl" a "lelek?"

36. epizoda: Pistole. Co nám dali husité?

Téměř každý zná příběh například slova "robot", který z češtiny přebraly i další jazyky. Překvapivé je, že z češtiny pochází i slovo, u kterého by to nikoho nenapadlo.

35. epizoda: Kopule. Co má společného se souložením?

Kupole nebo kopule? Překvapivě obě varianty jsou správně, proč ale vzdělanci dávali přednost jen jednomu tvaru?

34. epizoda: Řecko. Proč téhle zemi Češi říkají jinak než všichni ostatní?

Slovo "Řecko" působí vůči ostatním názvům v jiných jazycích zvláštně, jeho vývoj ze slova Hřecia se ale udál pozvolně a jednotlivé změny byly velmi jednoduché.

33. epizoda: Jak vznikl jeden z nejpopulárnějších českých vulgarismů?

Jak vzniklo slovo, které má dnes jen vulgární význam?

32. epizoda: Zpíčit se. Aneb povídání o jisté části těla

Jak vzniklo sloveso, které má dnes jen vulgární význam?

31. epizoda: Kabriolet. Co má auto společného s kozami?

Slovo kabriolet tu bylo dřív než slovo auto. Kdysi to byl totiž název pro "poskakující" kočár. A francouzské slovo poskakovat už má k italským kozám docela blízko...

30. epizoda: Větroliboplavbovzducholoď. Autor tohoto slova byl nejen udavač, ale i pěkný posměváček

Čistonosoplena, klapkobřinkotruhla a podobné jazykové libůstky nebyly výmyslem národních obrozenců, jak se dnes spousta lidí mylně domnívá.

29. epizoda: Meteorologie. Co má společného s meteorem a nadýmáním?

Co má meteorologie společného s meteorem? A co s nadýmáním?

28. epizoda: Pravda vítězí. Ale jaká pravda?

Co znamená a jak vzniklo heslo "Pravda vítězí"?

27. epizoda: Potentát. Abychom se z něj nepotento!

Víte, jak se německy řekne pachatel atentátu na hotentotského potentáta?

26. epizoda: Magor – jak zaklepal bačkorama?

Maďarština je vnímána jako nám naprosto nesrozumitelný jazyk, kupodivu ale i z ní jsme převzali do češtiny některá slova.

25. epizoda: Kocovina. Kvůli komu nás bolí hlava?

Slovo kocovina má velmi zajímavý původ. Je tu opravdu nějaká souvislost s kočkami?

24. epizoda: Bordel. Na co si dát pozor v Itálii?

23. epizoda: Hulit. Tenhle výraz zná každý, ale co znamená "vyhulené nebe"?

22. epizoda: Fízl. Jak se to rýmuje s mužským pohlavním orgánem?

21. epizoda: Máj. Jaký je rozdíl mezi 1. květnem a 1. májem?

20. epizoda: Alkohol. Slovo původem z arabštiny – i když islám pití tohoto nápoje zakazuje

19. epizoda: Poliklinika. Co má společného s dovedností na lůžku a polygamií?

18. epizoda: Boží hod velikonoční. V čem se liší od božího hodu Barbory Špotákové?

17. epizoda: Scestná deviace. Jaký je rozdíl mezi scestím a úchylkou?

Jaký je rozdíl mezi scestím a deviací a posunul se nějak jejich význam?

16. epizoda: Karbaník. Od kasičky na milodary po hazard

Co má karbaník společného s uhlíkem?

15. epizoda: Olajkovat. Ukázkově krásné české slovo?

Čeština se mění stejně tak jako svět kolem nás. Některá slova si přizpůsobujeme, přidáváme k nim předpony, přípony, ohýbáme je, píšeme je česky. Některá slova se toho však nedočkají. Třeba leasing:)

14. epizoda: Císař. Co má Caesar společného s císařským řezem?

Cesar se nenarodil císařským řezem, jak praví legenda. Císař a císařský řez totiž kupodivu nemají společný slovní základ.

13. epizoda: Vůdce. Jak si s tímto slovem Češi pohráli za Protektorátu?

Vůdce není svůdce, ale ani slovo Votze s ním nemá nic společného.

12. epizoda: Volant. Slovo, které jsme z francouzštiny převzali ve dvou zcela rozdílných významech

Volant, volán, volejbal. Napadlo by vás, že slova, která mají tak rozdílné významy, mají stejný základ?

11. epizoda: Notorický nemusí být jen alkoholik nebo blb

Co mají společného slova notorický, notes, noty a notně?

10. epizoda: Panic v panice. Proč někde vyslovujeme měkké "I" a jindy tvrdé "Y"?

V češtině se za určitými souhláskami vyslovuje většinou měkké "I". Existují však i výjimky, na některé z nich se podíváme v dnešním dílu.

9. epizoda: Kolik znáte původních českých slov, v kterých se vyskytuje písmeno "F"? Je…

Česká slova, v kterých píšeme písmeno "F", spočítáte na prstech rukou. Většina z nich je navíc přejatá z latiny, němčiny či řečtiny.

8. epizoda: Vůl. Jak vznikl kroužek nad písmenem?

Čeština má několik specifických znamének, která nejsou v jiných abecedách. Napadlo by vás, že za vznikem "ů" byla původně revolta písařů, kteří se nechtěli smířit s novým pravopisem?

7. epizoda: Náramek. Proč ho nenosíme na rameni, ale na zápěstí?

A aby se to zašmodrchalo ještě víc, původně se nenosil ani na rameni, ani na zápěstí. Jak to s tím náramkem tedy je?

6. epizoda: Mariáš. Hraje se v každé české hospodě, je to ale české slovo?

Mariáš je nedílná rekvizita českých hospod, románů a filmů. Podle čeho je pojmenován?

5. epizoda: Slunce – Proč se skoro ve všech evropských jazycích řekne podobně?

Slunce. Milováno básníky a přece se nedá zveršovat. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se v mnoha jazycích řekne podobně?

4. epizoda: Prdel – Odkud se vzalo libozvučné české slovo?

Kde najdeme první zmínky o důležitém českém slovu "prdel"? A je opravdu rodu ženského? A už jste si někdy uvědomili, jak krásně tohle slovo zní?

3. epizoda: Zapálená lýtka

Zapálená lýtka se běžně v češtině zmiňují v případech náhlé výchylky hormonálních hladin. Proč ale zrovna lýtka?

2. epizoda: Proč používáme výraz "ježkovy voči"?

V dobrém křesťanském prostředí se výrazy, které byly považovány za rouhačské, nemohly používat. Místo krucifixu, pět ran Kristových nebo Ježíšových očích vznikly zajímavé eufemismy.

1. epizoda: Kolik je v Česku Hajzlů?

Kde se vzala známá česká slova, jakým prošla vývojem a proč měla v minulosti často zcela jiný význam? Jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. zasvěceně, ale s humorem vypráví o původu českých slov.