Koprodukční film Bod obnovy aspiruje na to uspět v zahraničí

Dne 21. září 2023 vstoupil do českých kin evropský koprodukční snímek Bod obnovy, na němž spolupracovali filmové štáby z České republiky, Slovenska, Polska a Srbska. Svou premiéru si odbyl v červnu letošního roku v Jižní Koreji a česká předpremiéra se konala na 57. ročníku MFF v Karlových Varech. V české filmové tvorbě je tento film ojedinělým počinem, protože mnoho sci-fi thrillerů s příchutí detektivního žánru se u nás netočí.

Když si zaplatíte prodloužení života

Představte si Prahu v roce 2041 a závratnou technologii, která umí oživit oběti vražd či nehod. V této době v budoucnosti Prahu sužuje velká kriminalita. Výhodou ale je existence ústavy, která zaručuje právo na život i tehdy, když jste z tohoto světa sešli rukou vraha. Je tu totiž tzv. bod obnovy, což je něco jako digitální záloha osobnosti. Ta ale nesmí být starší než 48 hodin, jinak technologie ztratí svou účinnost. V případě smrti lze pomocí bodu obnovy oživit tělo a nahrát do něho i mysl.

Kdo byl zavražděn nebo zemřel za nepřirozených okolností, může být oživen. Jako všechno se dá ale zneužít. Agentce Em se dostane do rukou případ, kdy byl bod obnovy oběti smazaný, čímž byla porušena její základní práva. A děj se může rozběhnout.

Vedle hlavní hrdinky v podání výborné Andrey Mohylové ve filmu Bod obnovy hrají Matěj Hádek (David Kulrstat), Milan Ondrík (Viktor Toffer), Václav Neužil ml. (agent Manfeld), Karel Dobrý (Rohan), Jan Vlasák (Kapitán), Richard Stanke (Richard), Agáta Kryštůvková (Petra) a další.

Sci-fi detektivka pro milovníky napětí

Málokdy se v českém filmovém rybníčku objeví ambiciózní snímek, který má šanci uspět za Atlantikem u amerických diváků. Zde se plánuje jeho uvedení do kin na počátku příštího roku. Jistě je dobře, že čeští tvůrci si dávají za cíl vytvořit film, jenž by přesáhl hranice naší republiky a přinesl by jiné téma, než jsou romantické lifestylové komedie nebo zobrazení náročnosti života v poválečném a socialistickém Československu.

Sci-fi je přitom oblíbeným námětem. Stačí si vzpomenout na současné populární Marvelovky, v minulosti Star Trek, a abychom nechodili moc daleko tak na našeho Karla Zemana jeho vědeckofantastické filmy.

Devět let práce

Na scénáři Bodu zlomu společně pracovali Tomislav Čečka, Zdeněk Jecelín a Robert Hloz. Posledně jmenovaný se ujal i režie filmu, přičemž Bod obnovy je jeho celovečerním debutem. Příprava a práce na filmu, který čerpá hlavní inspiraci ze snímku Potomci lidí (2006), trvaly devět let.

Sci-fi snímky mají tu možnost, že mohou nést v sobě vize o budoucnosti, filozofický rozměr života společnosti ve světle rozvíjejících se technologií, lidskost či další aspekty, které se člověka niterně dotýkají. Záleží ovšem na tom, jak jsou schopni scénáristi toto do filmu zakomponovat.

V Bodu zlomu příliš filozofie nehledejte. Originálním a zásadním námětem je tu právě technologie zálohování, kdy je jedna z postav obnovena ze starší verze datazálohy, takže poslední půlrok jejího života se do obnovené mysli nedostal. Tvůrci Bodu obnovy zabydleli Prahu retrofuturistickými prvky a vsadili na působivý vizuál, který rozhodně diváka chytne za srdce. Díky němu má šanci uspět i v zahraničí, kde také lidé lační po sci-fi filmech.